První myslivecký tisk v českých zemích
Přidal/a Webmaster dne January 14 2010 21:25:48
Autor: Doc. Dr. J. KOVAŘÍK, CSc.
Zdroj: Časopis Myslivost / Myslivost / Prosinec / 1999 / První myslivecký tisk v českých zemích

Údobí baroka, které je vymezeno zhruba 17. a 18. stoletím, bylo mimo jiné i dobou rozmachu provozování lovů se zápornými a dobou počátků myslivosti s kladnými jevy. I lovecké písemnictví zaznamenalo rozkvět a jeho těžiště se pozvolna přesouvalo z francouzské do německé jazykové oblasti. Do této tehdy spadaly i naše země.

Novinka
Autor: Doc. Dr. J. KOVAŘÍK, CSc.
Zdroj: Časopis Myslivost / Myslivost / Prosinec / 1999 / První myslivecký tisk v českých zemích

Údobí baroka, které je vymezeno zhruba 17. a 18. stoletím, bylo mimo jiné i dobou rozmachu provozování lovů se zápornými a dobou počátků myslivosti s kladnými jevy. I lovecké písemnictví zaznamenalo rozkvět a jeho těžiště se pozvolna přesouvalo z francouzské do německé jazykové oblasti. Do této tehdy spadaly i naše země.

V 17. století vydávají vznikající lovecká díla např. V. Bremer, J.C. Aitinger a J. Täntzer. Z velkého množství podružných spisů je pro nás významná anonymní monografie, jejíž první vydání vyšlo ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1661 nákladem J.W.Ammona a W. Serlinga. Jako ilustrací bylo použito 47 rytin (některé reprodukce se opakují) známého barokního malíře, kreslíře a rytce Josta Ammana (1539 - 1591), který zobrazoval mimo jiné i zvěř a lovecké výjevy.

Druhé vydání této monografie vyšlo před 300 lety v Praze a roce 1699 v nakladatelství Caspara Wussina (vytištěno na Novém Městě Pražském v Hampelské tiskárně u Johanna Mattise) a jde pravděpodobně o vůbec první loveckou knihu, která byla u nás vydána tiskem.

Knížečka je osmerkového formátu a má předlouhý název, jak bývalo v tehdejších dobách zvykem. Originální německý název zkracujeme "Adeliche Weydwercke Das is /Aussfuehrliche Beschreibung Vom Jagen/ darinnen nach Beschaffenheit und Underschied dess hoch und kleinen Wildbraets..." Česky by název zněl asi takto /překládáme poprvé a uvádíme v úplnosti/: "Ušlechtilá myslivost to jest/ podrobný popis lovectví/ včetně podstaty a rozdílnosti honby vysoké a nízké/ též o osobách tuto provozujících/ jak mají býti vyzbrojeny/ jakož i o psech/ jak mají býti chováni /vycvičeni/ a jak mohou a mají býti léčeny všechny jejich případné nemoci; též je podrobně pojednáno o všech lovných zvířatech/ jak tato dle údobí/ štvanicemi se psy( anebo pomocí plachet( sítí/ jam/pastí a jiných zařízení mají býti lovena. Pro všechny osoby vysokého i nízkého stavu/ které mají v tomto ušlechtilém chvályhodném konání radost a zalíbení / a obzvláštní počestností a zaujetím sepsáno a 36 obrázky vyzdobeno/ též s přídavkem mysliveckých průpovídek/ jak zaobcházeti s loveckým tesákem/ jak má býti užívána myslivecké mluva."

Ilustrační výzdobu tvoří 36 obrázků, neumělých kopií či napodobenin originálních Ammanových rytin. Zajímavý je frontispis, předvádějící "Adeliche Weydwercke" (Ušlechtilou myslivost) v postavě Diany, sedící na balvanu u kmene stromu, v antickém oděvu, stužku ve vlasech, obutou v antických šněrovacích kotníkových sandálech, s přehozenou pravou nohou přes levou, v pravé ruce třímající luk, který se opírá o zem, přes plece toulec se šípy, v levé ruce držící vodítko psa, který ji sedí u nohou.

Monografie je dvoudílná, má celkem 240 stran včetně rejstříku. V prvním díle pojednává anonymní autor v úvodu o lovectví všeobecně, v první a druhé kapitole se zabývá rozdělením lovu /k vysoké honbě čítá jelení, černou a medvědí zvěř, k honbě nízké ostatní včetně sokolnictví/, loveckým personálem včetně výstroje a výzbroje (oděv, klobouk, obuv, lovecký roh, nůž či tesák a oštěp, vodítka pro psy), podává výčet loveckých psů a loveckých potřeb (plachty, sítě). Třetí až devátá kapitola jsou věnovány loveckým psům, jejich chovu a výcviku, léčení nemocí, použití při lovech. V desáté kapitole zabývá autor roční a denní dobou vhodnou k určitým lovům, vše se zřetelem k použití loveckých psů.

Další kapitoly (11 až 31) prvního dílu jsou věnovány jelení zvěři. Je pojednáno o její "přirozenosti, vlastnostech a ctnostech" včetně řady kuriozit. Tak např. jelen má červy v hlavě /střečci?/ a jelikož nemá žluč, dožívá se vysokého věku až 100 let; někteří ale míní, že má žluč v kelce, proto je tato jedovatá a nemá být požívána. Zbarvení jelení zvěře je trojí - hnědé, žluté, červené. Od každé barvy jsou jeleni dvojí velikosti - velcí a malí. Když má jelen hlavu a slecha vztyčené, slyší velmi dobře, svěsí-li je, neslyší. Jeleni milují hudbu. Mohou plavat přes moře, jeden za druhým, přičemž každý následný má položenou hlavu na zádi předchozího. Jelen je nepřítelem hadů; když je starý, slabý a nemocný, vyhledá hnízdo hadů, pozře je, hodně, pije, běhá, zahřeje se, jed vypotí a tím se omladí. Mnoho částí těla jelení zvěře je používáno v lidovém (pověrečném) léčitelství. K jelení zvěři čítá autor také daňka, který se vyskytuje zvláště ve Švýcarsku, a "jelena koňského" (soba ?), žijícího v severním Norsku, který má blízko k losům. Následuje již realistický popis jelení říje, paroží a jeho vývoje, stopoznalství, používání psů při lovech (štvanice a odchyt do sítí, záraz loveckým oštěpem, mečem či tesákem, parforsní lov), rušení uloveného kusu. Zvláštní pozornost je věnována myslivecké mluvě. Dvacátá kapitola uvádí myslivecké pokřiky, průpovídky a troubení na roh při lovech jelení zvěře.

V druhém dílu jsou 1. až 6. kapitola věnovány černé zvěři (vlastnosti, stávaniště, potrava, doba chrutí, stopoznalszví, odhad věku a rozpoznání silného kňoura, popis mysliveckou mluvou, kdy a jak pořádat lov - loveckým oštěpem, střelbou z pušek u kališť, štvanicemi a odchytem do sítí s následným zárazem).

V 7. až 11. kapitole je pojednáno o zajíci, jeho vlastnostech (z veškeré zvěře je nejvíc melancholický, ten, který má vzpřímená slecha a pírko obrácené na hřbet, je nejlstivější), odhadu stáří, rozpoznání zaječky, použití psů při lovech (štvanice, odchyt do sítí), o užití v pověrečném léčitelství a o používání myslivecké mluvy. Dvanáctá kapitole je - kupodivu - věnována divokému králíku (vlastnosti, na jakých lokalitách se vyskytuje, fretkování).

Ve 13. až 15. kapitole se dočteme o lišce a jezevci; těchto jsou dva druhy - jezevec prasečí a psí. Z vlastností je zdůrazněna lstivost; je pojednáno o potravě, o způsobu vnadění a lovech - lapání do sítí, pastí, jam, norování, ke kterému je zapotřebí dobře vycvičených psů, rozličného nářadí a statných pomocníků. Zdůrazněna je myslivecká mluva.

Velmi obšírně se autor zabývá vlkem (16.až 28. kapitola). Je zlý, lstivý, člověku od pohledu odporný, nejkrutější v zimě, nebezpečný těhotným ženám. Vlci mají v ledvinách hady, požírají jeden druhého, jejich kousnutí je nezhojitelné, s oblibou vyhledávají bitevní pole. Je pojednáno o době páření, výchově mláďat, stopoznalství, výcviku loveckých psů, o vnadění, způsobech lovů - lapání do sítí, pastí, jam, štvanice, o myslivecké mluvě. Celá 17. kapitola je věnována užití v pověrečném léčitelství.

Medvědem se zabývají 29. a 30. kapitola (popis mysliveckou mluvou, rozpoznání pohlaví, lapání do jam a do sítí, štvanice se psy, záraz oštěpem, lov střelbou z pušek). Další čtyři krátké statě jsou věnovány rysu (vlastnosti a způsob života, popis mysliveckou mluvou), kozorožci (způsob života), kamzíku (způsob života, lov kamzičími oštěpy a střelbou z pušek), srnčí zvěři (popis mysliveckou mluvou, lov štvanicemi a odchytem do sítí, záraz závazákem do týlu).

V Dodatku (Appendix) je připojeno 27 "tajných mysliveckých receptů a kumštů". Týkají se loveckých psů (např. Jak si ze štěňat vybrat to nejlepší? To, které poslední prohlédne a které fena první přenáší do jiného kotce), vnadění na jelení zvěř, zajíce, lišky a vlky, ochrany před dravou zvěří a divočáky (nos na krku zavěšené račí klepeta), uchování loveckých sítí.

Monografie se zabývá jen srstnatou zvěří, o pernaté se hovoří pouze v receptech č.20, 21, 23 (vnadění na divoké kachny a husy) a 27 (Kdy je nejúspěšnější lov pernaté zvěře střelbou? Na jaře a na podzim, když divoké husy, kachny, labutě, jeřábi a další jsou na tahu). Kniha je věnována lovu, jediná zmínka o péči o zvěř je v receptu č. 26: Jak zachovati stavy vysoké zvěře? V zimě, když napadne hodně sněhu a jsou kruté mrazy, zvěř trpí hladem, proto je nutno zakládati jí seno a vyložiti též kamennou sůl. A nakonec recept č. 25: Co činiti, aby měl lovec úspěchy na lovu? Trvale u sebe nositi drahokam ametyst...

Tato památná monografie se u nás dochovala a sice vydání z roku 1661 ve Státní knihovně ČR v Praze a pro naše dějiny myslivosti významné vydání z roku 1699 tamtéž a v zámeckých knihovnách v Českém Krumlově, Manštíně a na Konopišti.